Nesnesitelná lehkost bytí

12. října 2016 v 10:00

Stále toužím po té hubenosti. A božské dokonalosti.
Po křehkém těle, kterého se ostatní bojí dotknout.
A kvůli nedostatnu jídla po pocitu vyčerpanosti.

Nedokážu se toho všeho zbavit. I když se snažím.
Většinu času se cítím lépe. Akceptuji své tělo.
Ale poté přijde ta chvíle. Během několika vteřin.
Najednou se vidím zase jako ten největší odpad.
Opět nenávidím své odporné tělo. A hlavně Sebe.

Toužím se vrátit. Zase se do toho ponořit.
A třeba to konečně dotáhnout do samého cíle.

Ale bojím se, že mi to víc vezme než dá.
 

Nobody said it was easy

23. ledna 2016 v 18:52

Šest let. Šest dlouhých let s ppp.
Je na čase se všemi těmi démony skončit.
Navždy.

Držte se.